Rakouské město vína

Vítejte v Rakouskem městě vína

Vino Versum je turistickým centrem vinařského města Poysdorf a nabízí mnoho možností, jak prozkoumat svět vína a vinné révy.

Na následujících stránkách naleznete vše, co toto vinařské město nabízí, včetně bohaté nabídky gastronomických zařízení. Z rozmanité nabídky si jistě vybere každý. K dispozici je vše od dobrodružství v kempu přímo u rybníka, přes pohodlný nocleh v soukromí, až po luxusní ubytování v 4hvězdičkových hotelích.

Svět VÍNA a HROZNŮ je jedním z nejatraktivnějších výletních cílů Dolního Rakouska (Niederösterreich). Čekají tu na Vás malebné sklepní uličky, vinice a pamětihodnosti, které si můžete prohlédnout mimo jiné i zpoza volantu traktoru při okružní jízdě! Na své si přijdou i cyklisté či milovníci pěší turistiky. Přesvědčte se sami!

Těšíme se na Vás v Poysdorfu!
Starosta Thomas Grießl a jednatelka Vino Versum Susanne Derler, MA

Lahodná poysdorfská vína – přijeďte, ochutnejte a zůstaňte ještě chvilku!

Celkem 1400 hektarů vinic, jedno z největších vinařských míst země a krajina viničních vrchů, tvořená sprašovými a jílovými půdami, od těžkých a mastných po lehké a písčité: takto se prezentuje vinařské město svým návštěvníkům.
Na význačných viničních tratích jako je Kirchbergen, Bürsting nebo Hermannschachern se daří dobře odrůdám jako je Veltlínské zelené, Vlašský ryzlink, Ryzlink, Zweigeltrebe, bílým burgundským odrůdám nebo odrůdě Sylvánské zelené. Díky 2000 hodinám slunečního svitu ročně je velmi dobře zajištěno dozrávání vína, a také studené zimy umožňují produkci skvělého ledového vína.
Salon, Falstaff, Prague Wine Trophy: Rok co rok se poysdorfští vinaři účastní rakouských i mezinárodních soutěží a jejich produkty stále častěji získávají skvělá hodnocení a ocenění.

Weinviertel DAC, víno regionu!

Veltlínské zelené je jako původní lokální značka (DAC) typickým vínem tohoto regionu. DAC je zkratka pro geografické určení původu vína a garantuje tak, že víno je lokálním vínem oblasti Weinviertel. Lokální víno oblasti Weinviertel je suché a kořenité a mezi milovníky vína velmi oblíbené. Toto víno je navíc největší a nejúspěšnější poysdorfskou původní značkou ve vinařském světě.
Více informací na www.weinvierteldac.at

Poysdorfské víno

Každý rok je zvoleno jedno bílé a jedno červené víno, aby se stalo vínem města Poysdorf a reprezentovalo tak kvalitu vín daného ročníku. V rámci slepé ochutnávky vybírají znalci z ušlechtilých vín opravdu jen to nejlepší z nejlepších. Obě vína můžete ochutnat a koupit ve vinařstvích či prodejně vína Weinmarkt Poysdorf. Poysdorfské víno má své místo i v gastronomii tohoto města.

Tajemným symbolem města

jsou sklepní uličky. Každá z více než 10 sklepních uliček má své nezaměnitelné kouzlo. Představují zajímavý cíl turistických prohlídek, procházek a cyklovýletů, jsou ideální pro organizaci kulturních akcí a vyhledávaným místem milovníků vína.

Poysdorfské bublinky

Co má společného Champagne s Poysdorfem? Obě místa leží na stejné souřadnici zeměpisné šířky. Díky své poloze se vyznačují klimatem vhodným pro produkci šumivých vín.
Od poloviny 19. století jsou největší vinné sklepy Rakouska zásobeny převážně produkcí z oblasti Weinviertelu, tři čtvrtiny z nich pak pocházejí z okolí Poysdorfu. Vícero poysdorfských vinařů už začalo vyrábět vlastní šumivá vína.
Návštěvníci města si tak kromě značky Schlumberger mohou pochutnat i na jejich produktech

Přijďte okoštovat!

V obchodě s víny Weinmarkt naleznete všechny zástupce místních odrůd (Veltlínské zelené, Ryzlink, Sylvánské zelené a Zweigeltrebe). Koupit či ochutnat tu můžete více než 300 vín od 30 místních vinařů.
Otevírací doba: po celý rok denně 9-18 hod., březen až říjen 9-19 hod.
Více informací na: www.weinmarkt-poysdorf.at

Poysdorf – kultura s tradicí

První doložená zmínka o Poysdorfu se váže k roku 1194. Jelikož se město nachází na hranici s východní Evropou, bylo často dějištěm válečných konfliktů. Víno v dějinách města hrálo vždy významnou úlohu. Viniční trať Hermannschachern v Poysdorfu je nejstarší doloženou viniční tratí v Rakousku (1338). Poysdorf postupem času právě díky pěstování vína bohatl, a proto byl v 16. století povýšen na městys.

Pro město je typické pestré kulturní vyžití: prohlédnout si můžete historické památky jako boží muka, kapličky, muzea, galerie či kulturní akce, které se konají po celý rok.

Poysdorf je centrem oblasti Veltlinerland, zastávka na Jakubské stezce regionu Weinviertel, oblíbený turistický cíl, výchozí bod výletů do sousední České republiky.

První doložená zmínka o Poysdorfu se váže k letům 1194/1196. Název tehdejší vesnice je s nejvyšší pravděpodobnosti odvozen od názvu potoka „Poybach“.

Poysdorf vždy ležel v pohraničí, a tak byl často dějištěm válečných konfliktů a obětí nepřátelských invazí. Tak tomu bylo např. během konfliktu s Maďary za vlády Jindřicha II. Babenberského (1176), v roce 1226 se tu Fridrich II. Babenberský snažil ubránit hranici před Mongoly. v letech 1241-1242 se Maďaři snažili získat zpět své hraniční pevnosti v Burgenlandsku. Poysdorf byl vždy uprostřed dění.
Čeští králové se vždy pokoušeli tuto oblast získat.

Je prokázáno, že se zde víno pěstuje již od začátku 14. století.

V 16. století byl postaven „Eisenhuthaus“ – nejstarší dochovaná budova města – rodina Rieder ji až roku 2012 přestavěla na ubytovací zařízení s kavárnou.
Vesnici Poysdorf povýšil císař Rudolf II. dne 4. května 1582 na městys. v té době zde stálo 200 domů a žilo tu zhruba 1500 obyvatel.
Od roku 1667 zdobí znak a pečeť Poysdorfu vyobrazení, které zdůraznilo význam vína pro tento městys. Jedná se o „nosiče vína“ nebo „biblické posly“.
Roku 1639 spálil požár 170 z celkem 250 domů. Během závěrečné fáze třicetileté války, v roce 1645, vystavěl předvoj Švédů z kostela posvěceného až roku 1640 pevnost, kde ustálili své koně. Těmto místům se dodnes říká „jízdárna“.

Obyvatelé Poysdorfu se museli vzdát 1000 věder vína, obilovin, ovsa, dalších potravin, vozů, koní a dobytka, aby uchránili svůj domov před drancováním. Za to dostal městys dopis zajišťující ochranu „salva quardia“, obyvatelé tak byli ušetřeni dalších zločinů.

Roku 1645 zahynulo zhruba 5000 obyvatel na mor.

V roce 1850 měl Poysdorfu 2.327 obyvatel a na ploše 11,85 km² stálo 382 domů.
Od roku 1888 byl Poysdorf zastávkou lokální dráhy vedoucí z obce Enzersdorf bei Staatz do Poysdorfu a od roku 1907 také zastávkou na trase z Dobermannsdorfu do Poysdorfu. Roku 1987 byla zdejší stanice uzavřena.

Roku 1923 se stal Poysdorf městem.

Během druhé světové války bylo město několikrát bombardováno.

V květnu 1945 dorazili do Poysdorfu sudetští Němci, kteří byli vyhnáni z jižní Moravy. Ve stejném roce obsadila město sovětská vojska.
Až 19. září 1955 opustili i poslední ruský okupant území Dolního Rakouska.

V roce 1952 bylo založeno „Společenstvo vinařů Poysdorfu a okolí“.

Od jara 2007 už přilákal výstavní komplex „Vino Versum“ množství turistů.

Roku 2013 se v Poysdorfu konala dolnorakouská zemská výstava „Chléb & víno“ a
21. dubna 2014 byl otevřen poysdorfský „Svět VÍNA a HROZNŮ“.

Poysdorf ve středověku

Koncem 8./začátkem 9. století došlo ke vzniku Velkomoravské říše, ke které patřila i většina Weinviertelu. Na počátku 10. století podlehla Velká Morava Maďarům. Až do poloviny 11. století byla zejména východní část Weinviertelu, která se v té době nacházela v mocenském vakuu, osidlována Bavory a Franky. Tato situace byla doprovázena konflikty mezi Čechy a Maďary. v druhé polovině 11. století byly oblasti Weinviertelu začleněny do Rakouského markrabství.

První doložená zmínka o Poysdorfu se váže k letům 1194/1196. Název tehdejší vesnice je s nejvyšší pravděpodobností odvozen od názvu potoka „Poybach“.

Poysdorf vždy ležel v pohraničí, a tak byl často dějištěm válečných konfliktů a obětí nepřátelských invazí. Tak tomu bylo např. během konfliktu s Maďary za vlády Jindřicha II. Babenberského (1176), v roce 1226 se tu Fridrich II. Babenberský snažil ubránit hranici před Mongoly. V letech 1241-1242 se Maďaři snažili získat zpět své hraniční pevnosti v Burgenlandsku. Oblast v okolí Poysdorfu byla konflikty vždy zasažena.

Od 14. století se tu pěstuje víno, první zmínka o viniční trati se váže k „Hermannschachen“ a pochází z roku 1334.

Renesance a vzestup
Žádná předchozí epocha nezměnila Poysdorf tak jako renesance. Vesnici Poysdorf povýšil císař Rudolf II. dne 4. května 1582 na městys. v té době zde stálo asi 200 domů a žilo tu zhruba 1500 obyvatel. Tím Poysdorf získal právo na pořádání trhů a právo přijímat zákony. V letech 1584 a 1595 rada městyse přijala vlastní nařízení ohledně vinařství. S výjimkou panstva rodu Lichtenštejnů nesměl do Poysdorfu nikdo dovážet víno.

Díky pěstování a obchodování s vínem městys prosperoval. Důkazem toho je farní kostel svatého Jana Křtitele, který byl vystavěn ve 30. letech 17. století a byl financován výhradně občany města.
Roku 1639 spálil požár 170 z celkem 250 domů. Během závěrečné fáze třicetileté války, v roce 1645, vystavěl předvoj Švédů z kostela posvěceného až roku 1640 pevnost, kde ustálili své koně. Těmto místům se dodnes říká „jízdárna“. Obyvatelé Poysdorfu se museli vzdát 1000 věder vína, obilovin, ovsa, dalších potravin, vozů, koní a dobytka, aby uchránili svůj domov před drancováním. Za to dostal městys dopis zajišťující ochranu „salva quardia“ a byl ušetřen.

Prosperitu tehdejší doby dokazuje renesanční nález, který byl objeven roku 1883. Jedná se o textilie, potřeby pro domácnost a knihy z vlastnictví zdejších občanů z období kolem roku 1650.

Na základě souhlasu císaře Ferdinanda III. zdobí znak a pečeť Poysdorfu od roku 1657 vyobrazení, které zdůraznilo význam vína pro tento městys. Jedná se o „nosiče vína“ nebo „biblické posly“.

Barokní město vína na Brünner Straße (Brněnská ulice)
SVinařství hrálo v Poysdorfu od středověku důležitou roli a městu přineslo prosperitu. Vznikly tak honosné stavby jako špitál (1657/1658), sousedící kaple svaté Barbory (1663/1664), kapucínský klášter (1677) a další. Morový sloup na náměstí (1715) byl financován samotnými občany města, ne šlechtou. Tyto památky poukazují na bohatství Poysdorfu v barokním období.

Nejen pěstování vína, ale i obchodní cesta protínající město umožnila další rozkvět města. Nejen že Brünner Straße spojovala rezidenční město Vídeň s Brnem, ale byla a stále je cestou evropského významu. Tato silnice zajišťovala obchod s Moravou, Slezskem, Pruskem, pobaltskými státy a Ruskem.

Historie „moderní“ Brünner Straße začala za císaře Karla VI. roku 1729 výstavbou silnice, která měla sloužit jako poštovní trasa. Od roku 1709 byl Poysdorf poštovní stanicí. Po Brünner Straße se přepravovali císaři, králové, knížata, ale i zemědělci, běžné obyvatelstvo, žebráci, poslové, obchodníci a vojáci. Cestující se na cestě mohli zastavit v jednom z hostinců. Podél cesty ovšem sídlily i nejrůznější profese jako kováři či řemeslníci zabývající se zpracováním kůže a výrobou kol.

Poysdorf v 19. století

Když roku 1848 vypukla ve Vídni revoluce, vytvořila se ve městě národní garda. Poté, co byla revoluce potlačena, se z Poysdorfu stalo okresní město. Roku 1852 o tento titul ovšem přišlo a nyní se jím pyšní Mistelbach. Tehdy žilo v Poysdorfu 2.327 obyvatel a na ploše 11,85 km² stálo 382 domů.

Po bitvě u Hradce Králové byl Poysdorf roku 1866 obsazen 6.000 pruskými vojáky. Vypukla cholera, která má na svědomí stovky mrtvých jak z řad místního obyvatelstva, tak z řad okupantů.

Od roku 1888 byl Poysdorf zastávkou lokální dráhy vedoucí z obce Enzersdorf bei Staatz do Poysdorf a od roku 1907 také zastávkou na trase z Dobermannsdorfu do Poysdorfu. Roku 1987 byla zdejší stanice uzavřena. Kolem roku 1900 byl městys Poysdorf prosperujícím hospodářským centrem regionu.

Poysdorf a archeologie

Už v pravěku a raných dějinách byla oblast Weinviertel, obzvláště pak okolí Poysdorfu, hustě osídlené. v Poysdorf a jeho okolí se nacházejí důležitá archeologická naleziště. Důkazem pro to jsou nálezy z téměř všech historických období počínaje mladší dobou kamennou. Okolí města bylo osídleno už před zhruba 7.000 lety.

Archeologická naleziště jsou v Poysdorfu od roku 1920. Téměř každý rok probíhají na území obce nové výkopové práce a naši archeologové nalézají nové předměty. Nejvýznamnější nálezy si mohou návštěvníci prohlédnout ve Světě VÍNA a HROZNŮ.

Nejvýznamnějším nálezem Poysdorfu je zlatá mince z ženského hrobu langobardského hřbitova. Originál se nachází v přírodovědném muzeu ve Vídni a má průměr 2,5-3 cm.

Poysdorf jako zastávka na Jakubské stezce

Poysdorf leží na Jakubské stezce regionu Weinviertel, která vede ze Svatého kopečku v Mikulově přes Drasenhofen, Mistelbach, Großrußbach a Stockerau až do městečka Mautern an der Donau (162 km). Tam se připojuje ke stezce vedoucí podél Dunaje a protínající celé Rakousko, později i k evropské poutní trase. Cílem je Santiago de Compostela ve Španělsku.

Poysdorf se nabízí jako zastávka na cestě, místní ubytovací zařízení jsou vítanou možností odpočinku po celodenní chůzi.

Podrobnější informace o Jakubské stezce regionu Weinviertel naleznete na www.jakobsweg-weinviertel.at

X